Výhled z Buchtova kopce

Buchtův kopec sice není nejvyšší osmistovkou Žďárských vrchů, ale je neizolovanější, společný masív s Vysokým kopcem tvoří výraznou dominantu. Zároveň je ze všech osmistovek nejvýchodnější. Takováto poloha jeho vrchol přeurčila k jedinečným výhledům. S úbytkem zde trvale žijících lidí, omezením zemědělské činnosti a zalesňováním došlo k tomu, že v minulosti jedinečný výhled z vrcholu Buchťáku je výrazně omezený.
To platí především pro severní směr a dálkové výhledy na pohraniční hory od Jeseníků, přes Králický Sněžník, hřeben Orlických hor až po nejvzdálenější Krkonoše. Alespoň z části zůstává stále ještě zachován pohled s romantickým údolím říčky Fryšávky jihovýchodním směrem.

Jako vzpomínky jsou tyto výhledy zaznamenány na starých pohledech či obrazech. Jejichž autorům tvořícím přímo v plenéru poskytla po setmění vítané zázemí chata p. Vraspíra. Vrchol kopce si počátkem padesátých let vybrali i filmaři.

Jihovýchod

Nejširší výhled jihovýchodním směrem je z kraje lesa nad travinami vpravo od cesty na vrchol. Panorma jihovýchod
Kliknutím na náhled otevřeme velkou panoramatickou fotografii, 30. 7. 2023.

Úplně vlevo, téměř přesně na východ, je za vršky smrků vidět blízký vrchol kopce Strom, ještě více vlevo by byla Polička.
Dále vpravo je lesem zacloněna krajina kolem Korouhve, Jedlové a Stašova, bez výraznějších dominant.
Z lesa vystupuje až polesí Královec s nevyšším vrcholem U Jamek. Za ním je schována většina Nedvězí. Z něj je vidět na fotografii nezřetelná meteorologická stanice a o něco níže a více vpravo areál zemědělských staveb.
Horizont dále plynule tvoří Jaroška a Kočího kopec, před nimi je blízký vrchol Prosičky a Javorek. Pod Kočího kopcem je možné spatřit Sulkovec – konkrétně budovu bývalé školy, dnes obecní úřad. Od Sulkovce dolů se obloukem vine cesta do Ubušína. Ten se prozrazuje také pouze jednou střechou.

Vpravo od Sulkovce je výrazný vrchol Horní les s telekomunikačním stožárem sloužícím i jako rozhledna, ke stejnému masívu patří i vrchol Bukovce. O něco málo blíže je vrchol Na Jedli, opět s telekomunikačním stožárem. Vpravo pod ním je vesnice Veselí, z ní opět vidíme jen jedno stavení a evangelický kostel.
Výrazně dál jsou vršky Kopaniny a Kulíšek u Olešnice a Kunštátu, zde už vzhledem ke vzdálenosti s určitou dávkou nejistoty. Tímto směrem je vzácně za velmi dobré viditelnosti dalekohledem patrný stožár televizního vysílače Kojál. Ještě více vpravo, téměř na vzdáleném horizontu je vidět vesnice, zřejmě Tasovice. Ta se jako jediná neschovává v žádném údolíčku. Nad ní je vrch Zněcko.

Z nejbližších vrcholů jsou výrazné jimramovské kopce Pavlův a Padělek. Za Vorlákem vykukuje vysílač nad Strachujovem.
Vpravo od Tasovic se na nejvzdálenějším horizontu nenachází žádné výraznější rozpoznatelné dominanty. Podle telekomunikačního stožáru je možné určit Záraz u Černovic.
Pod horizontem můžeme tušit údolí Svratky v místě vodní nádrže Vír, se smrkovými lesy značně postiženými kalamitou. Naopak k výrazným patří vrchol Přední skála se stožárem u vírského vodojemu a Karasín s turistickou rozhlednou. O něco dále je Bukový vrch a Sýkoř, dobře rozpoznatelná podle zděné telekomunikační věže.

Více na jih je určitelný vrchol Kříb u Písečného a Pletenice u Lístku opět s dobře rozpoznatelným stožárem. Před ním je v polích patrná alej podle silnice od Míchova k Lísku.
Horizont se na jižní straně uzavírá vrcholy Samotín a Kamenice. Samotín je a vždy byl uprostřed lesů, ukrývajících nejenom zbytek bukového lesa, ale i památník zastřelení posledního vlka. Kamenice nad Roženeckými Pasekami je naopak téměř holá a poskytuje nádherný výhled.
A nezapomněli jsme, uprostřed dole jsou opravdu ještě i Daňkovice.

Sever

Severní pohled je v součastné době nejpřístupnější přímo z vrcholu Buchtova kopce.
Severovýchodně jsou vidět Jeseníky, podle věže televizního vysílače s dobře rozpoznatelným Pradědem. Uprostřed, nejblíže a nejčastěji viditelný Králický Sněžník. Před jeho masivem začíná první hřeben Orlických Hor. Ty pak přejdou severním směrem hlavním hřebenem na horizont. Ještě více vlevo, už lehce severozápadně, můžeme při velmi dobré dohlednosti spatřit Krkonoše.

Letní fotografie se stručným popisem, 28. 7. 2023.
Panorma sever
Kliknutím na náhled otevřeme velkou panoramatickou fotografii

Uprostřed je masiv Kralického Sněžníku. Dvojitý vrchol, jeho pravá vyšší část, je samotný Kralický Sněžník, menší je Malý Sněžník. V hřebenu vpravo jsou Sušina, Slamník, Sviní hora; v hřebenu vlevo je výrazný špičatý vrchol Czarna Góra v Polsku. Před Kralickým Sněžníkem je nezřetelný jihovýchodní hřeben Orlických Hor, někdy ozabčovaný jako Orličský hřbet s vrcholy Buková hora a Suchý vrch. Začátek hlavního hřebenu Orlických Hor je levý horizont za bukovými větvemi. Vepředu pod ním je Lucký vrch a Maděra u Telecího.
Úplně vpravo je pod horizontem mezi smrky vidět Polička, nad ní je východní část Hrubého Jeseníku (ztrácející se v oblačnosti) v ní je i nejvyšší vrchol Praděd. Směrem vlevo je mírná sníženina odpovídající Červenohorskému sedlu. Pod ní jsou větrné elektrárny u Anenské Studánky, dále vlevo západní část Hrubého Jeseníku: Červená hora, Keprník, Šerák.

Zimní fotografie bez hlavního západního hřebenu Orlických Hor, 10. 1. 2024.
Panorma sever
Kliknutím na náhled otevřeme velkou panoramatickou fotografii


Jiří Švanda, Daňkovice 2024, CC BY-NC-SA 4.0

Rychlé informace

Úřední hodiny

Adresa

Kontakt