Významné osobnosti

Václav Kejř
Do Daňkovic přichází v r. 1933 po studiích v Americe jako evangelický vikář. Mladý duchovní i jeho americká manželka se u daňkovských těšili všeobecné oblibě. Je připomínám jako velmi činný a poctivý člověk. Uspořádal řadu přednášek o svém životě a studiu v Americe. Působil zde do roku 1938, kdy odchází na farářské místo do Nového Města. Zde působil až do svého zvolení synodním seniorem v roce 1969. Funkci synodního seniora vykonával do roku 1977. Dne 8. dubna 1975 mu Komenského evangelická bohoslovecká fakulta v Praze udělila čestný doktorát teologie.

Alois Lukášek
Narodil se roku 1911 jako syn řídicího učitele v Zlatkově u Rožné. V roce 1933 dokončil studia na učitelském ústavu v Žatci. Postupně působil jako učitel u několika obcích na Vysočině včetně Daňkovic. V letech 1945-1950 dálkově studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Sychry a Nejedlého. Od roku 1949 žil v Nedvědici, zde působil i jako ředitel školy. Od roku 1964 pracoval jako samostatný výtvarník. Byl členem Spolku výtvarných umělců Aleš v Brně, Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské, členem Svazu československých výtvarných umělců. Maloval především Českomoravskou vysočinu a zátiší.

Emil Musil
Narozený 1857 v Daňkovicích do učitelské rodiny. Od roku 1871 studuje na evangelickém vzdělávacím ústavě ve Staré Čavě v Prusku. Poté učil na různých školách a dále se vzdělával, v roce 1977 maturuje na učitelském ústavě v Praze. Od roku 1882 byl ustanoven učitelem a správcem obecné školy v Mokrém, kde působil až do roku 1919, kdy byl pensionován. Byl aktivním občanem, založil například Čtenářsko-hospodářskou besedu a několikrát byl zvolen předsedou místní učitelské jednoty. Věnoval se i literární činnosti. Používal často pseudonymů mimo jiné Musil-Daňkovský. Působil jako redaktor časopisu Lovecká besídka, poučného a zábavného čtení pro přátele myslivosti a přírody. Přispíval do dalších českých časopisů beletristickými a pedagogickými články pro mládež. Je autorem povídek s mysliveckou tématikou, věnoval se i vlastivědě. Samostatně vydal přes 20 knih. Překládal z němčiny a francouzštiny. V Mokrém si Emila Musila dodnes připomínají, stal se patronem obecní knihovny a bylo mu uděleno čestné občanství.

Stanislav Obr
Narodil se Daňkovicích v roce 1913 do běžné venkovské rodiny. Ke studiu na přírodovědeckou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně se zapsal až v roce 1937, ukončit jej však mohl až po válce. Zaměřil se na studium drobného hmyzu řádu pisivek a chrostíků. Byl předním odborníkem v problematice škod způsobovaných tímto hmyzem. Zasloužil se celostátního mapování a registrace kvality vody v tocích tehdejšího Československa podle biologických indikátorů. Od roku 1959 byl vedoucím katedry zoologie a antropologie. Od roku 1966 profesorem. Po celou dobu svého působení v této funkci usiloval a později realizoval vznik nových zoologických disciplín. Postupně získával kvalitní odborné pracovníky, prostory a potřebné vybavení. Nové prvky v pedagogické a odborné práci zaujaly stovky studentů učitelského i odborného studia tak, že se jí dodnes věnují a vynikli i na mezinárodní úrovni. Pro svoje postoje byl roce 1970 z funkce vedoucího katedry odvolán, ale na univerzitě zůstal až do 1978, kdy odešel do důchodu. Nadále se věnoval odborné práci. Při příležitosti osmdesátých narozenin byl oceněn Velkou zlatou medailí MU.

Emil Srnský
Narodil se r. 1908 a vyrůstal v Daňkovicích. Je známý především jako novoměstský fotograf. Zaznamenával všechny události, které se ve městě konaly, vydával také pohlednice. Vedle svého povolání se věnoval ochotnickému divadlu, kde byl dlouholetým členem. V souboru pracoval také jako výborný a pečlivý maskér.

Terezie a Václav Šolínovi
Václav Šolín starší se narodil roku 1862 v Jasenné, kde i vyrůstal. Poté nespíš studoval učitelský ústav, jakožto evangelík snad v Čáslavi. Stává se učitelem v Dalečíně za manželku má Terezii rozenou Prinkovou dceru lesního v Dalečíně, která je také učitelkou. V roce 1889 se jim narodila dcera Marie a 1891 syn Václav. Krátce pro té získal Václav Šolín učitelské místo v Daňkovicích, kam se také s rodinou přestěhovali. Zde mají další dva syny Jaroslava 1896 a Oldřicha 1901. Na jaře 1908 Václav Šolín náhle umírá. Jeho působení ve zdejší škole je do dnešních dnů připomínáno náhrobkem na místním hřbitově. Po smrti manžela se Terezie Šolínová s dětmi odstěhovala do Prahy. I přes nepřízeň osudu všechny čtyři děti vystudují, Marie se stejně jako rodiče stala učitelkou, Václav stavebním inženýrem, Jaroslav leteckým konstruktérem a nejmladší Oldřich bankovním úředníkem.

Václav Šolín mladší narozený 1891 v Dalečíně vyrůstal Daňkovicích kde chodil do obecné školy, kterou vedl jeho otec. Poté pokračoval na novoměstské reálce, poslední ročník dokončil už Praze. V roce 1909 se stává studentem stavebního inženýrství na české technice. I tentokrát do jeho studia zasáhnou vnější okolnosti, válka. V roce 1915 je odveden a po absolvování školy na důstojníky je v květnu 1916 odeslán na ruskou frontu. V rakousko-uherské armádě však není dlouho, již 1. července vstupuje v Kyjevě do čs. legií. S třetím čs. střeleckým plukem se zúčastnil bitvy u Zborova. Už ve velitelských funkcích se zúčastnil bojů na transsibiřské magistrále. Do Československa se vrátil jako kapitán ruských legií na jaře 1920. V roce 1919 se také v Rusku oženil s Pelageou Gorochovovou. V meziválečném období zastával v armádě funkce u stavební služby na Podkarpatské Rusi. Od roku 1936 byl podplukovník Šolín přednostou stavební služby v Bratislavě. Po rozpadu Československa v březnu 1939 se vrátil do Prahy, kde řídil likvidaci vojenské stavební služby. V roce 1941 byl na vlastní žádost přeložen do výslužby. Od začátku války byl zapojen do protinacistického odboje. V srpnu 1942 byl zatčen gestapem a odsouzen za šíření protiněmecké propagandy a velezradu. Vězněn byl až do konce války. Po válce sloužil v armádě opět u stavební služby. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti generála stavební služby, zpětně s účinností od 28. řína 1941. Po únoru 1948 byl přeložen do výslužby. Posléze byl vystěhován ze svého bytu a žil u své dcery. Rehabilitace se nedočkal ani v roce 1968.

Jaroslav Šolín narozený 1896 v Daňkovicích. Roku 1908 se s matkou a sourozenci stěhuje do Prahy. Po maturitě na vinohradské reálce r. 1915 pokračuje ve studiu strojírenství na české pražské technice. Později na strojní fakultě sám jako profesor vyučuje mechaniku a stavbu letadel. Po zrušení leteckého oboru v Praze přednášel v Brně. Přímo se podílel na konstrukci celé řady československých letadel.

František Švanda
Narodil se roku 1895 v Daňkovicích. Jeho otec měl chalupnické hospodářství, obchodoval ale také s plátnem od místních tkalců a měl malý obchod. V roce 1906 se Švandovi odstěhovali do Nového Města. Tam po základní škole chodil na reálku a pokračoval ve studiu dějepisu a zeměpisu na Filozofické fakultě. Za první světové války byl mobilizován do rakousko-uherské armády, po zajetí vstoupil do Čs. legií v Rusku. Mezi válkami byl středoškolským profesorem. Za okupace byl zatčen a vězněn čtyři a půl roku ve Vratislavi, v Berlíně a v Bayreuthu. Po válce byl jmenován správcem městského dívčího gymnázia v Brně. Od roku 1949 byl ředitelem gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. Po prověrce politické situace na škole, provedené na podzim 1950 vyššími politickými orgány, byl ředitel Švanda počátkem února 1951 dán náhle na odpočinek.

Jan Amos Verner
Evangelický farář, spisovatel, překladatel a vydavatel dětských knih a duchovních písní viz. Evangelický zpěvník, písně 301 a 302. Vlastním nákladem vydával edici Život a sen. Blízký spolupracovník Jakuba Demla. Byl v Daňkovicích farářem v letech 1944 až 1959.

Josef Vraspír
Narozený 1904 v Daňkovicích. Byl učitelem v Krásném a Daňkovicích, poslední učitel ve zdejší škole. Malíř krajinář.

Daňkovice 2021